Rys ostrovid

Charakteristika

Rys ostrovid dorůstá délky těla 80-115 cm.

Výskyt

Rys ostrovid obývá zalesněné oblasti Eurasie od Pyrenejí po východní Sibiř, Koreu a střední i západní Asii. Chybí pouze v otevřených stepích a v tundře, stejně jako ve velké části Evropy, kde byl neúprosným pronásledováním téměř vyhuben. Zůstává pouze v ohraničených okrscích Karpat, na Balkáně a ve Skandinávii. Jsou činěny pokusy opět jej vysadit například ve Švýcarsku a v Bavorském lese. U nás byl vysazen na Šumavě, kam se šíří i z německé strany. V současnosti zde existuje již snad stabilní populace. Má status vzácného druhu a je celoročně hájen. Na Slovensku se rys zdržuje téměř ve všech horách. Je výborně přizpůsoben životu v lese, přičemž čtvercový profil jeho těla lze chápat jako kompromis mezi potřebou rychlého běhu (jako u větších psovitých šelem) a schopností skákat. V hustém lese ve středních horských výškách nachází rys nejlepší životní podmínky. Může se tu stáhnout na místo s dobrým výhledem, může vypátrat kořist a zmocnit se jí bud skokem nebo rychlým krátkým během. Les mu poskytuje úkryt, což nepotřebují honící v otevřené krajině. Rys nemá zvláštní požadavky na druh lesa, ale zalesněných ploch musí být dostatečně velká.

Rozšíření rysa na okraji zalesněné plochy je pak spíše ostrůvkovité. Členitý lesní terén s polomy, nízkým podrostem a žďářenými plochami mu zřejmě vyhovuje, protože je bohatý jak na kořist, tak na úkryt. Totéž platí pro severní oblast jeho výskytu a přechod k tundře. Na Balkáně žije v lesních roklích s členitým reliéfem krajiny.

Způsob života

Rys je převážně noční lovec, ale jsou období, kdy loví aktivně i ve dne, zejména když je hladový a když není v okolí mnoho nástrah. Pro denní odpočinek si vybírá zcela určitá místa, což mohou být skalní rozsedliny, dutiny nebo polojeskyně, či velmi hustý křovinatý podrost. Podle oblasti tráví rys odpočinek i v jezevcích nebo bobřích stavbách.

Velikost teritoria závisí na bohatství kořisti v něm a dosahuje 10-50 km2. Během jediné noci může toulavý rys urazit přes 20 km. Žije většinou samotářsky a značkuje svoje teritorium pachovými látkami v moči. Dobře ohraničený revír samce může však sloužit i pro samici s mláďaty (což je zcela obvyklé ve Švédsku).

Potrava

Rys ostrovid se živí rozmanitou potravou, od malých savců, jako jsou myši, až po srnčí zvěř a kolouchy. Důležitou složku potravy tvoří zajíc. Zajíce dostihne rys několika dlouhými skoky a srazí jej tlapou. V jihosibiřských horách je hlavní potravou rysa srnčí zvěř (až 46 %). Ve vysokých zasněžených polohách, kde vysoká nemůže vyvinout velkou rychlost, přijdou rysovi velmi vhod jeho široké tlapy s malou zátěží. Při hustém osídlení mohou být kořistí i jeřábci. I při vysoké hustotě rysí populace nezpůsobují rysové výrazné snížení stavů lovené zvěře. Tak na Slovensku likviduje rys pouze 2,9 % stavu srnčí zvěře, 1,3 % jelenů a 5-6 % kamzíků. Na Urale bývá škoda způsobená rysy až 12 % srnčí zvěře. Není tedy třeba se obávat dramatického snížení lovné zvěře v oblastech výskytu rysa. Navíc je nutno mít na zřeteli, že šelmy obecně loví mladé, nebo naopak staré a nemocné kusy! Jedinci v plné síle dravci většinou uniknou, ocas 10-30 cm (většinou okolo 20 cm), hmotnost podle oblasti velmi rozličná, od 14 do 36,5 kg, u karpatské rasy v průměru 25 kg. Samci jsou asi o 15 % těžší než samice. Tělo je posazeno na vysokých nohách, takže z boku vypadá téměř čtvercově. V tomto ohledu se rys nejvíce odlišuje od základní stavby těla ostatních koček. Dlouhé nohy končí mohutnými tlapami. Zvláště v zimě, když jsou nejhustěji ochlupený, rozkládají tlak nohy na podklad na přibližně 40 g/cm2, což je neobvykle nízká hodnota, zvláště vzhledem k tomu, že rys patří k poměrně těžkým zvířatům. Umožňuje mu to rychlý pohyb na sněhu (sněžnicový princip), v němž ho předčí pouze rosomák. Rys nenechává vlečná stopy ani v hlubokém, čerstvém sněhu na rozdíl od lišky, vlka, pumy nebo tygra. Jeho stopa se skládá z dobře ohraničených obrysů tlap. Rys nikdy nevleče břicho po sněhu! Přední nohy jsou asi o 20 % kratší než nohy zadní, takže rys vypadá poněkud nadměrně silný v zadní části trupu. Tento rys ukazuje na schopnost mohutných skoků a rychlého běhu na krátkou vzdálenost. Drápy na zadních nohou jsou kratší než na předních (tam jsou až 4 cm dlouhé) a jsou téměř srpovitě zahnuté dozadu. Při běhu zůstávají drápy zataženy.

Kožich rysa je vybaven velmi hustou hedvábnou podsadou s přibližné 5-7 cm dlouhými pesíky. Hřbet je hustěji ochlupen než břicho, které je světlejší než vrch těla. Tmavé skvrny na červenavě hnědém hřbetě se velmi liší jedinec od jedince, ale v dané oblasti obvykle převažuje určitý typ kresby. Krátký, jakoby useknutý ocas je na konci černý a rys jej může zvednout do svislé polohy a točit jím. Velké oči nezaměnitelného rysího obličeje se dívají zřetelně kupředu a umožňují prostorově ostré vidění na velkou vzdálenost. Dolní část obličeje je orámována poměrně dlouhou bradkou, která je u rysa nejvýraznější ze všech koček. Existuje domněnka, že tato bradka slouží jako zvukový reflektor a zvyšuje tak citlivost rysího sluchu, podobně jako je tomu s pernatým závojem kolem soví hlavy. Rys slyší výjimečně dobře a sluch mu slouží jako nejdůležitější smysl při lovu. Uši jsou opatřeny až 4 cm dlouhou černou štětičkou, která zřetelně kontrastuje se světlejším vnitřkem boltce. Lebka rysa je krátká jako u všech koček a je vybavena velmi silnými špičáky, které jsou opatřeny jemnými žlábky. Těmito vlastnostmi stojí rys mezi malými a velkými kočkami.

Rozmnožování

Doba páření nastává v únoru až březnu. Oplodnění schopné samice zanechávají stopy svou močí, a podle nich je samci vyhledávají. V té době lze také slyšet jakési hrubé mňoukání této jinak téměř bezhlesé šelmy. Po březosti, která trvá 67-74 dní, přicházejí na svět 1-4, většinou však 2-3 slepá mláďata. Vrhy se odbývají v dobře chráněných, nepřístupných lesních zákoutích, která jsou slabě vystlána. Novorozený rys váží 250 až 300 g a jeho ušní otvor zakrývá tenká kožovitá blanka. Ve 12 dnech se otvírají oči a o několik dní později se prořezávají první mléčné zuby. V té době se mláďata neohrabaně pohybují okolo doupěte. Jestliže jsou objevena, odtáhne je matka do jiného úkrytu. Kojena jsou 6 měsíců, ale už od druhého měsíce přijímají také tuhou potravu. Po první zimě váží 7 až 10 kg.

Názvy ve světě

Rys ostrovid

Anglicky: Eurasian Lynx, Německy: Luchs, Holandsky: Lynx, Chorvatsky: Euroazijski ris, Italsky: Lince, Rumunsky: Lynx, Rusky: Rys, Slovensky: Rys ostrovid

Mohlo by vás také zajímat

Rorýs obecný,  Rys pardálový,  Lišaj pryšcový,  Rorýs velký,  Pěvec ryšavý,  Rys červený,  Krysa obrovská,  Srstín krysí,  Krysa obecná,  Králík rys